|
|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
|
Vývoj lesa ve střední Evropě v holocénu
Švábová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá lesem jako ekosystémem, ve kterém probíhají vzájemné vztahy, jež jsou ovlivňovány abiotickými a biotickými činiteli. Velká pozornost je věnována klimatu, které působí nejen na rozložení biomů. Jeho neustálé změny mají vliv i na druhové složení lesa a lidskou společnost. Období holocénu tak bylo působením klimatu rozděleno na dílčí etapy. Člověk se na přeměně lesa střední Evropy také významně podílel a mění ho i v současnosti. Proto je jeho působení věnován značný díl bakalářské práce. Velké změny lesa začaly vznikem zemědělství, které bylo prvním impulsem pro počátek odlesňování. Zkoumány jsou způsoby pravěkého a moderního hospodářství. S úbytkem stromů přišla na řadu i myšlenka ochrany lesních porostů. Jako příklad dalšího možného působení na les je uveden vliv některých patogenních činitelů.
|
|
|
Paleoenviromentální záznam jezerních sedimentů karbonu středočeských a západočeských pánví:analýza a korelace mineralních a biogenních proxy
Lojka, Richard ; Hradil, David (vedoucí práce) ; Hladil, Jindřich (oponent) ; Janočko, Juraj (oponent)
Práce shrnuje výsledky multidisciplinární paleoenviromentální a paleoklimatické studie nejvýznamnějšího jezerního horizontu svrchního karbonu - malesických vrstev slánského souvrství středočeských a západočeských kontinentálních pánví. Analyzována byla vrtná jádra jemnozrnných sedimentů ze dvou nově provedených vrtů situovaných do kladensko- rakovnické a plzeňské pánve ve vzdálenosti přibližně 80 km. Sledovány byly struktury a periodicita laminace, minerální a izotopické složení autigenních minerálů, zejména sideritu, složení detritických minerálů včetně asociací jílových minerálů a složení autochtonní a alochtonní organické hmoty včetně palynospolečenstev. Detailní analýza vrtných jader dovolila identifikovat dílčí fáze vývoje jezerního systému spojené s fluktuací úrovně jezerní hladiny a stratifikací vodního sloupce, které byly řízené celkovými srážkovými úhrny a jejich celoroční distribucí. Vývoj srážek ovlivňoval také hustotu a skladbu vegetačního pokryvu v okolí jezera, charakter zvětrávání zdrojových hornin a degradaci organické hmoty v povodí, a v konečném důsledku tak ovlivňoval i charakter a skladbu materiálu přinášeného do jezerní pánve. Kromě těchto společných znaků, byly mezi studovanými lokalitami pozorovány také významné odlišnosti. Zvýšený podíl lamin primárního...
|
|
|
Vývoj lesa ve střední Evropě v holocénu
Švábová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá lesem jako ekosystémem, ve kterém probíhají vzájemné vztahy, jež jsou ovlivňovány abiotickými a biotickými činiteli. Velká pozornost je věnována klimatu, které působí nejen na rozložení biomů. Jeho neustálé změny mají vliv i na druhové složení lesa a lidskou společnost. Období holocénu tak bylo působením klimatu rozděleno na dílčí etapy. Člověk se na přeměně lesa střední Evropy také významně podílel a mění ho i v současnosti. Proto je jeho působení věnován značný díl bakalářské práce. Velké změny lesa začaly vznikem zemědělství, které bylo prvním impulsem pro počátek odlesňování. Zkoumány jsou způsoby pravěkého a moderního hospodářství. S úbytkem stromů přišla na řadu i myšlenka ochrany lesních porostů. Jako příklad dalšího možného působení na les je uveden vliv některých patogenních činitelů.
|
host ::
RSS.